Co je to smluvní pokuta a jak ji použít

Co je smluvní pokuta a k čemu slouží?

Nejlepší zárukou splnění povinnosti je motivace ji plnit. Přesně takovou zárukou je smluvní pokuta. Jejím úkolem je totiž motivovat dlužníka ke splnění konkrétní povinnosti vůči věřiteli. V případě, že dlužník povinnost nesplní, může po něm věřitel požadovat sjednané peněžní nebo jiné plnění (sankci). Tedy smluvní pokutu. Výhodou je, že zaplacením smluvní pokuty neodpadá původní povinnost dlužníka plnit. Z toho důvodu se smluvní pokuta označuje jako tzv. utvrzovací institut.

Pojďme si to ukázat na příkladu:  

Zákazník si objedná skrze e-shop mobilní telefon. Za tento telefon je povinen zaplatit kupní cenu. Obchodník má ale špatné zkušenosti z opožděnými platbami, kterým by rád předešel. Z toho důvodu se rozhodne do smlouvy přidat ustanovení o smluvní pokutě, které naváže na včasné zaplacení kupní ceny. Pokud zákazník cenu za mobilní telefon neuhradí v termínu dle smlouvy, pak by mohl obchodník požadovat sjednanou smluvní pokutu za porušení zákazníkovy povinnosti. Po zaplacení smluvní pokuty ale dál trvá zákazníkova povinnost zaplatit kupní cenu za mobilní telefon.

Co musí smluvní pokuta vždy splňovat?  

Smluvní pokuta má určitá pravidla, která je třeba vždy dodržet.  

1. Smluvní pokuta musí být navázána na porušení konkrétní povinnosti ze smlouvy.
2. U smluvní pokuty musí být určena její výše nebo alespoň způsob jejího výpočtu.
3. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená.  

Pokud tyto body nedodržíte, pak se vystavujete nebezpečí, že smluvní pokuta bude v případném sporu neplatná nebo ji soud vyloží jinak, než jste zamýšleli.  

Ad 1. Navázání na konkrétní povinnost

Smluvní pokuta se vždy váže k porušení konkrétní povinnosti vyplývající ze smlouvy. To znamená, že musí být jasné, jakou povinnost smluvní pokuta utvrzuje (např. zaplatit včas kupní cenu).  

Jako neplatné ujednání soudy dovodily např. navázání smluvní pokuty na povinnost předložit potřebné doklady k provedení odhadu ceny předmětu zástavy. Nejvyšší soud takovému ujednání vytkl, že z něho není zřejmé, o jaké konkrétní doklady se má jednat.  

Zaplacení smluvní pokuty nesmí být zároveň vázáno na výkon práva. To znamená, že smluvní pokutu nelze po spotřebiteli požadovat v případě, kdy realizuje své právo dané zákonem nebo smlouvou. Nesprávně by tedy bylo požadovat zaplacení smluvní pokuty po zákazníkovi, který se rozhodl odstoupit od smlouvy nebo ji vypovědět.  

Na tom nic nemění ani poslední rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud v něm posuzoval situaci, kdy právo na zaplacení smluvní pokuty bylo vázáno jak na porušení povinnosti ze strany dlužníka, tak na odstoupení od smlouvy ze strany věřitele. Nešlo tedy pouze o odstoupení od smlouvy. Z toho důvodu je třeba i dál trvat na tom, že navázání smluvní pokuty pouze na výkon práva by bylo neplatné.  

Ad 2. Výše smluvní pokuty

U smluvní pokuty musí být určena její výše nebo alespoň způsob, jakým se konečná výše určí. Existuje mnoho způsobů, jak na to. Můžete využít např.  

• stanovení jednorázové pevné částky (ve výši 5 000 Kč za porušení povinnosti);  

• opakované fixní částky (ve výši 500 Kč denně);  
• procentuální určení (ve výši 0,05 % denně z určité částky); nebo  
• tyto způsoby kombinovat (500 Kč za prodlení jako jednorázová smluvní pokuta a k tomu 0,04 % denně z dlužné částky).  

Nejde o kompletní výčet způsobů určení výše smluvní pokuty. Ve své podstatě se fantazii meze nekladou. Připouští se i nastavení horní hranice smluvní pokuty (do výše 0,05 % denně). Opačně minimální hranici stanovit nelze, protože by smluvní pokuta byla neurčitá (nejméně 0,02 % denně).  

Ad 3. Přiměřenost  

Výše smluvní pokuty musí být přiměřená. V opačném případě může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit. To neplatí pro spotřebitelské smlouvy. Tam soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu nepřizná vůbec. Přiměřenost se vždy posuzuje podle okolností konkrétního případu, a proto je obtížné stanovit přesná čísla.  

V některých specifických případech je horní hranice výše smluvní pokuty stanovena zákonem. Tak tomu je např. u spotřebitelské úvěru, kde souhrn výše všech smluvních pokut nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení.

Na co ještě je dobré u smluvní pokuty nezapomenout?  

Vhodné je také vymezit období, za jaké bude smluvní pokuta náležet a základ pro její výpočet. Období určuje, zda se smluvní pokuta bude platit jednorázově nebo za dny, týdny, měsíce apod. Základem pro výpočet smluvní pokuty může být např. dlužná částka nebo celá cena.  

Pokud období a základ pro výpočet nesjednáte, může se stát, že v případném sporu soud posoudí smluvní pokutu jinak, než jste zamýšleli. V krajním případě ji soud prohlásí za neplatnou.    

Důležité je také přemýšlet, kam smluvní pokutu umístit. Zda se může nacházet pouze ve smlouvě, v obchodních podmínkách nebo v obou dokumentech. To má totiž také svá pravidla, která často působí v praxi problémy. Umístění smluvní pokuty se proto budeme podrobně věnovat v dalším článku.  

Můžete si také sjednat splatnost smluvní pokuty (tj. kdy má být uhrazena). Pokud tak neučiníte, použije se obecná úprava v občanském zákoníku. Podle ní věřitel (vy) musí dlužníka ke splnění vyzvat. Dlužník je pak povinen zaplatit smluvní pokutu ihned (tj. v řádu hodin až dnů).  
Dobré je také myslet na náhradu újmy a její vztah ke smluvní pokutě. Ze zákona totiž platí, že spolu se zaplacením smluvní pokuty nemá věřitel nárok na náhradu újmy ohledně povinnosti, na kterou je smluvní pokuta navázána. To ale lze smluvně změnit. Doporučujeme vám proto přidat do smlouvy ujednání, že zaplacení smluvní pokuty nevylučuje vaše právo na náhradu újmy. V takovém případě můžete požadovat jak zaplacením smluvní pokuty, tak i náhradu újmy.  

Příklad platně sjednané smluvní pokuty:

„Pro případ prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny dle této smlouvy se sjednává smluvní pokuta ve výši 0,05 % z celkové kupní ceny za každý i započatý den prodlení. Smluvní pokuta je splatná do 14 dnů ode dne, kdy prodávající sdělí kupujícímu informace o vzniku povinnosti hradit smluvní pokutu a vyzve ho k úhradě. Zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok prodávajícího na náhradu újmy v plné výši vedle pokuty, a to včetně újmy nemajetkové.“

Závěr

Smluvní pokuta má dlužníka především motivovat ke splnění konkrétně vymezené povinnosti. Jejím zaplacením nezaniká původní povinnost dlužníka plnit. Smluvní pokuta má určitá pravidla, která je třeba vždy dodržet, aby sloužila svému účelu. Musí být navázána na konkrétní povinnost vyplývající ze smlouvy, musí mít určenou výši nebo alespoň způsob jejího určení a musí být přiměřená. Dobré je také nezapomenout na určení období, za které se bude smluvní pokuta platit a základu pro její výpočet. Doporučujeme sjednat i její splatnost a vztah k náhradě újmy.  

Zvažujete použití smluvní pokuty, ale nevíte, jak ji správně nastavit? Kontaktujte nás. Rádi pro vás najdeme to nejlepší řešení, které bude vyhovovat vám i zákonným požadavkům.

Kde hledat více informací

Ke smluvní pokutě: § 2048 – § 2051 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

K výši smluvní pokuty u spotřebitelského úvěru: § 132 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.  

Použitá rozhodnutí: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Icdo 116/2018, dostupný zde; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 29 Odo 426/200, dostupný zde; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2019, sp. zn.  23 Cdo 1192/2019, dostupný zde.