Bezúročné půjčky mezi společníkem a společností po novele ZOK – I. část

Obchodní společnosti a jejich společníci se často mohou ocitnout v situaci, kdy pro financování svých aktivit zhodnotí jako nejvhodnější poskytnutí si finančních prostředků bezúročně mezi sebou. Velká novela zákona o obchodních korporacích účinná od 1. ledna 2021 ale v této oblasti přinesla zásadní změny. V první části následujícího článku se zaměříme na to, zda a za jakých podmínek může nyní kapitálová obchodní společnost (a.s. nebo s.r.o.) poskytnout bezúročnou zápůjčku svému společníkovi. Druhá část článku se bude zabývat opačnou situací – když společník poskytuje bezúročnou zápůjčku své kapitálové společnosti.

Bezúročné (zá)půjčky společnosti společníkovi dříve

Pokud by kapitálová společnost chtěla poskytnout bezúročnou zápůjčku svému společníkovi, rychlým googlením by mohl její zástupce nabýt dojmu, že stačí souhlas valné hromady a bezúročnou zápůjčku je možné zrealizovat. Stará právní úprava toto vskutku umožňovala. Konkrétně do roku 2014 se na bezúplatný převod majetku kapitálové společnosti na společníka vztahoval předchozí souhlas valné hromady (§ 196a odst. 4 obchodního zákoníku pro a.s. a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku pro s.r.o.). Takovým převodem mohla být i bezúročná (zá)půjčka vzhledem k tomu, že dlužník se přenecháním předmětu (zá)půjčky (kterým je na rozdíl od předmětu výpůjčky vždy zastupitelná věc) stává jeho vlastníkem.

S nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích v roce 2014 měl člen orgánu kterékoliv obchodní korporace, a tedy i společník jako člen valné hromady, povinnost informovat valnou hromadu o uzavření (jakékoliv) smlouvy s jeho obchodní společností. Uzavření smlouvy, které nebylo v zájmu obchodní společnosti, pak měla valná hromada možnost zakázat. Výjimka z tohoto pravidla platila pro běžný obchodní styk (§ 55-57 zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31.12.2020).  

Bezúročné zápůjčky společnosti společníkovi již za nové úpravy nejsou možné

Mnohé články volně dostupné na internetu odkazují na výše uvedenou úpravu jsou ale zastaralé. Od 1.1.2021 ale již podle § 40 odst. 5 zákona o obchodních korporacích v aktuálním znění žádná obchodní korporace nesmí společníkovi nebo osobě jemu blízké poskytnout bezúplatné plnění. Výjimka je stanovena pouze pro obvyklé příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, a výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona. Bezúplatným plněním je přitom jakékoliv plnění, včetně peněžitého, tedy jak bezúplatný převod majetku, tak i přenechání věci nebo práva k užívání (pod zákaz ovšem nespadá výkon práv společníka, jako je např. výplatu podílu na zisku). Bezúročná zápůjčka tedy ze zákazu vyňata není.

Od nynějška proto může obchodní společnost půjčit svému společníkovi peníze pouze za úrok. Mezi českou obchodní společností a jejím společníkem (jako spojenými osobami) přitom musí být z důvodu uplatnění pravidel transfer pricingu tento úrok ve výši obvykle sjednávané v běžných obchodních vztazích mezi nespojenými osobami (§ 23 odst. 7 zákona o daních z příjmu).

Právní odpovědnost

Postihem za porušení zákazu poskytnout bezúplatné plnění je náhrada škody ze strany členů statutárního orgánu, kteří dané jednání schválili, nebo s ním byli srozuměni, ale nezabránili mu. Porušili tak totiž svou povinnost péče řádného hospodáře v rámci obchodního vedení. Samotné jednání ale pravděpodobně bude spíše platné (za podmínek § 580 občanského zákoníku). Ať už však bude poskytnutí zápůjčky platné či nikoliv, z důvodu zákonného zákazu se společník vždy obohatí bez spravedlivého důvodu. Obchodní společnost by proto měla mít v každém případě vůči společníkovi mít nárok na vrácení prostředků z titulu bezdůvodného obohacení společníka.

Závěr

Možnost obchodní korporace poskytnout bezúročnou zápůjčku svému společníkovi již po velké novele ZOK není vůbec možná. Jde o zásadní změnu oproti předešlé úpravě účinné do 31. 12. 2020, která takové jednání pouze podmiňovala souhlasem, resp. informováním valné hromady obchodní korporace. V příštím dílu tohoto článku se naopak zaměříme na situaci, kdy společník poskytuje bezúročnou zápůjčku své kapitálové společnosti.