Digitální transformace v Evropě I: Co nás čeká a nemine

Cílem nové evropské strategie známé jako A Europe fit for the digital age je digitální transformace unijní ekonomiky. Komise proto připravila řadu legislativních návrhů, které jsou sice ještě v legislativním procesu, ale jejich účinnost se nezadržitelně blíží. V textu nepracujeme s finálním znění, ale s návrhy Evropské komise, které se můžou a budou měnit.

Akt o digitálních službách (Digital Services Act – DSA)

Tento předpis s dost možná největším dopadem na běžného uživatele řeší odpovědnost a povinnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb na síti. Takovým zprostředkovatelem je např. poskytovatel připojení, registrátor domén, poskytovatel hostingu nebo nejrůznější online platformy. Zatímco v oblasti odpovědnosti zprostředkovatelů zásadní změny nejsou navrhovány, v oblasti povinností by mělo dojít k podstatnému rozšíření.

Akt o digitálních trzích (Digital Markets Act – DMA)

Návrh zavádí legislativní pojem „strážci“. Tito strážci nemají speciální schopnosti jako Strážci vesmíru, ale speciální povinnosti, které musí plnit. Strážci jsou zavedení poskytovatelé digitálních služeb, kteří mají významný dopad na trh a minimálně 45 miliónů uživatelů (číslo se může v průběhu legislativního procesu změnit). Zjednodušeně řečeno, hlavním účelem tohoto nařízení je regulace společenství GAFAM – Google, Amazon, Facebook, Apple a Microsoft.

Akt o správě dat (Data Governance Act – DGA)

Komise se nezaměřuje jenom na regulaci digitálních služeb. V hledáčku úředníků z bruselského paláce Berlaymont jsou také data a datová ekonomika. Cílem DGA (neplést s Director’s Guild of America) je tak podpořit sdílení dat mezi sektory a členskými státy. Za tímto účelem se například nově navrhuje povinnost veřejného sektoru zpřístupňovat některá data nebo se zavádí institut datového altruismu. Tedy něco jako datová charita. Mimochodem, na DGA má navazovat Data Act, což je „ideální“ volba názvu a určitě se nám to nebude plést.

Evropská digitální identita – eIDAS 2.0

Komise dále navrhuje novelizovat nařízení eIDAS (nařízení o elektronické identifikaci). Nově chce zavést evropskou peněženku digitální identity, kterou si můžeme představit jako aplikaci v mobilu nebo podobném zařízení. Prostřednictvím peněženky bychom měli být schopni se po celé Unii nejen identifikovat, ale i prokázat vzdělání, zdravotní pojištění nebo řidičské oprávnění. Minimálně na papíře to nezní vůbec špatně. Uvidíme, co s praktickou realizací provedou zlaté české ručičky.

Akt o umělé inteligenci (Artificial Intelligence Act – AIA)

Na závěr jsem si nechal svoji srdcovku, kterou je umělá inteligence. Účinnost tohoto aktu je ze všech zmíněných předpisů nejvzdálenější. Můžeme na ni čekat až 5 let. Když se podíváme na řešené problémy, není se čemu divit. Už samotná právní definice umělé inteligence a systémů umělé inteligence (ano, to jsou podle návrhu dva rozdílné pojmy) je poměrně záludný oříšek. AIA bude dále AI systémy kategorizovat podle rizika, podle toho stanovovat požadavky na systémy a některé systémy přímo zakazovat.

Akty místo nařízení

Zajímavostí je, že se všechny předpisy jmenují „akt“. Dřív se fádně nazývaly jen nařízení či směrnice. Pro digitální svět to ale asi mělo malý „reach“. Formálně však platí, že se jedná o nařízení, která budou přímo účinná ve všech členských státech.

Nové právní akty ovlivní všechny z nás – jednotlivce i business. Tímto článkem tak zahajujeme informační seriál týkající se evropské digitální legislativy. Budeme vám přinášet nejen aktuální informace o vývoji jednotlivých předpisů, ale i náš názor na ně nebo analýzy jejich dopadů. Začínáme stručným přehledem připravované legislativy.

Závěr

V rámci unijní digitální strategie nás čeká regulace digitálních služeb a trhů, umělé inteligence nebo digitální identity. Účinnost prvních předpisů můžeme očekávat už někdy v roce 2023. Jak vidno, málo nás toho nečeká a vyznat se v tom nemusí být snadné. Věříme ale, že s naším informačním seriálem to naopak půjde snadno. Tedy stay tuned.